Jeden den v Dara bags: Markéta Firková

Jeden den v Dara bags: Markéta Firková

František Kopáček, 06.06.2017

Markéta je báječná duše naší velké Dara bags rodiny. Spousta z vás s ní mluvila po telefonu, když jste měli dotaz na fakturu, nebo otázky k platbě. To je součást její práce. A vedle toho má ještě spousty menších úkolů. Bez ní by prostě firma Dara bags netikala jako luxusní švýcarské hodinky. Jaký je Markétky běžný pracovní den? Proč ráda pracuje v Dara bags a jak se k nám dostala?

Markét, mě by zajímalo, v kolik hodin přicházíš do práce…

Vstávání je pro mě obvykle ‚utrpením‘, ale snažím se dorazit do práce mezi šestou, sedmou hodinou. Pokud se mě ale někdo zeptá, kdy budu odcházet, tak se snažím odpovídat mlhavě. Každý pracovní den je totiž úplně jiný, někdy mi během dne přijdou úkoly, které se musí ještě ten den dodělat. Když řeknu kolegyním přesný čas, tak se mě pak udiveně ptají ‚Markééét, co tu ještě děláš?!‘.

A polední pauzu máš v kolik hodin?

Já obědvám zpravidla po předání poslední zakázky do svozu, což je kolem půl jedné. Někdy se ale stane, že mistrová dílny ještě přinese nějaké urgentní zakázky, tak si na chvilku odběhnu od jídla, aby se všechno stihlo odeslat. Ale to se stává jen výjimečně.

Co nejraději obědváš?

Od loňského jara jsem si zvykla připravovat si saláty. Třeba dnes jsem měla salát s pečeným kuřecím masem a celozrnný chléb. Ten miluji. Myslím, že v jídle nejsem vybíravá, sním cokoliv, co uvařím, nebo ještě lépe – co kdo uvaří mě! A to asi všechny známe, cizí kuchyně chutná nejlépe… Ale je pravda, že třeba rýži moc nemusím. A sushi jsem taky nepřišla na chuť.

Schválně, jaký recept jsi vyzkoušela naposledy?

Moc podle receptů nevařím, spíše v nich hledám inspiraci. Jsem zvyklá vařit podle chuti. Ale naposledy jsem vyzkoušela mrkvový dort z celozrnné mouky. Ten byl! Úplně jsem na něj dostala chuť!

Ještě by mě zajímalo, co je tedy tvojí hlavní náplní práce?

Každý můj pracovní den je úplně jiný. Záleží na dni v měsíci, jestli se blíží výplatní termín, jestli bude za chvilku DPH, jestli má přijít účetní na konzultaci. Každopádně každý den předávám k expedici zboží, které přišlo z výroby, nebo bylo skladem.

Zvláštností je, že veškeré produkty Dara bags mi přijdou pod ruku hned dvakrát – poprvé ve formě materiálu, který zaeviduji na sklad, v druhé fázi pak jako hotový produkt, který přichází z dílny.

Pro produkty připravuji výrobky, hlídám skladové hodnoty a reporty předávám dále.

U objednávek hlídám také to, jestli není potřeba je spojit s dalším zbožím, třeba když zákaznice objedná produkt, který je skladem v Praze. Vše se posílá k nám do ateliéru a mým úkolem je, aby se objednávka krásně složila a byla kompletní. No, a pokud je vše v pořádku, včetně platby, tak předávám kolegyni Jáje na oddělení expedice, kde už balí balíčky.

Pokud mám v ruce novinky, které šly z výroby na nafocení, tak i pro ně vytvářím tzv. výrobky ze skladu materiálu na sklad zboží. Ono to zní trochu mechanicky a nudně, ale není to tak. Musím být vždy ve střehu, protože každý produkt se skládá z jiných komponentů a materiálů.

Mám také částečně na starosti hotovostní pokladnu, připravuji podklady pro mzdy, starám se o vrácené zboží… Těch úkolů je spousta, ono by to vystačilo na několikahodinový rozhovor.

Páni, to je docela velká dávka úkolů…

Asi ano. Ono to chce mít systém. Pak se v tom neztratím a zvládnu toho mnohem víc.

Jaký máš systém ty?

Na spodní lem monitoru si lepím barevné lepíky s úkoly. Úkoly s nejvyšší prioritou jsou nejdále od tlačítka vypnout. Ty úkoly, které si můžu nechat až na konec dne, tak ty jsou nejblíže tlačítka vypnout.

A proč?

Protože když už mám všechno splněno, můžu prostě jen vypnout monitor a jít domů!

Co tě na práci baví? Když jsem hledala práci, tak mi bývalá kolegyně řekla: „Musíš myslet pozitivně. Mysli na to, v jaké firmě bys chtěla pracovat, co od ní očekáváš a ono se to splní…“. Přesně na tahle slova si vzpomenu, když se mě někdo zeptá, jak jsem k této práci přišla. Ano, moje práce je opravdu náročná, pokud udělám chybu, velice špatně se to dohledává a můžou nastat zmatky. Ovšem kdyby jen zmatky, pokud by se jednalo o poklady pro účetní a věci kolem DPH, tak je zaděláno na průšvih. Ale svojí práci mám ráda.

Chtěla jsem pracovat ve firmě, která se rozvíjí, je plná kreativních lidí a je známá. Asi abych se mohla chlubit, že v takové firmě pracuji. A ono se to stalo! Dara bags znám od začátku z vyprávění kamarádky a nynější kolegyně Jarky. Byla jsem prostě nadšená, chtěla jsem u Dary pracovat. A když mi Jarka řekla, že hledají někoho do týmu, byla jsem nadšená. Ihned jsem se přihlásila… A Dara si mě vybrala.

Jsem šťastná, že se můžu podílet na chodu firmy. A ráda se učím novým věcem. Někdy si říkám, že už mě nic nepřekvapí… A najednou bum, nějaké novinky, se kterými si musím poradit. Když daný úkol zvládnu, mám ze sebe skvělý pocit. Zase jsem o kus dál.

Řekla bych, že tohle mě na mé práci baví nejvíc!

Markét, prozradíš nám, kolik si dáš za den káv?

Já té kávy moc nevypiji, nepovažuji ji za nápoj, který bych pila během stresu všedního dne, spíš si tak uklidním myšlenky. Ráno si dám turka. Tak to děla i moje maminka, která mě naučila pít kávu během mého studia. A další kávu si dám odpoledne doma s manželem.

Kdy ses naposledy od srdce zasmála?

Co se práce týče? Tak to bylo myslím minulý týden – zvonil služební telefon, kolegyně byly na dílně, tak jsem utíkala k telefonu já. A na displeji bylo napsáno – Praha, tak jsem si řekla, že mi volá František z prodejny, tak jsem zvučným ostravským hlasem zahlásila do telefonu: „Ahoj zlato, tady Markéta, copak?“… Samozřejmě, že tam byla zákaznice, která volala z pevné linky, proto se číslo identifikovalo jako Praha, že. Hovor jsem běžně odbavila, ale pak jsem se vydatně zasmála.

Rychlé otázky a odpovědi:

Oblíbená hudba Podle nálady a situace. Dcera chodí od svých osmi let do ZUŠ, tak nepohrdnu ani vážnou hudbou. Ovšem nejraději mám kapelu Kryštof.

Oblíbený film Miluji film Město andělů. A taky všechny filmy, kde hraje Nicolas Cage… Občas si i ráda pustím nějaký romantický film. Jinak televizi moc nesleduji.

Oblíbený seriál Doktor House! Určitě!

Domácí zvíře Na prvním místě je kočka, ale jsem na ni alergická, tak ji máme venku. Ještě jsme si pořídili dva labradory, před čtyřmi lety k nám přišel na hlídání sestřin yorkšír a stal se členem naší rodiny.

Oblíbený sport Ha! Ráda o víkendech chodím na Lysou horu, kde si tradičně dávám kyselici a kávičku, no a kochám se krásou Beskyd. Turistika je moje srdeční záležitost. Beskydy, Šumava, Krkonoše, Tatry … Ach!. Rádi si také vyjedeme na kole, a to delší trasy – šedesát až osmdesát kilometrů není problém, rekord mám dokonce sto dva kilometry. Naposledy jsem byla před třemi týdny do Štramberku (cca 80km). Další aktivitou je cvičení ve fitku, kam docházím pravidelně třikrát týdně. Nedávno jsem se dokonce zúčastnila malé soutěže v benchi (v rámci fitka) a získala druhé místo.

Obrázek č.1Obrázek č.2Obrázek č.3Obrázek č.4Obrázek č.5